Čištění digestoře a filtrů: kovový se myje, uhlíkový se vyhazuje

Sáhněte si na filtr digestoře po měsíci běžného vaření. Lepkavá vrstva, která zůstane na prstech, je přesně to, co se jinak usazuje na skříňkách, obkladu a všude kolem sporáku.

Zásadní je přitom rozlišit dva díly, které si lidé pletou nejčastěji: kovový tukový filtr se myje a vrací zpět, uhlíkový filtr se nemyje nikdy a po nasycení se vyhazuje. Vyprat uhlíkový filtr znamená zničit ho.

Proč na čistém filtru záleží

Zanesený tukový filtr klade proudícímu vzduchu odpor, takže odsávání slábne. Kouř, pára a pachy zůstávají v kuchyni déle a motor pracuje pod větší zátěží.

Mastnota, kterou filtr nezachytí, se usadí jinde: na skříňkách nad sporákem, na obkladu a na krytu samotné digestoře. Zanesený filtr tedy nešpiní jen sebe, ale celou kuchyň.

Nahromaděná mastnota v prostoru přímo nad zdrojem tepla je navíc bezpečnostní riziko.

Jak často

Přizpůsobte to tomu, jak často a jak mastně vaříte:

• Každodenní vaření: kovový filtr alespoň jednou měsíčně.
• Časté smažení nebo výrazně aromatická jídla: interval zkraťte.
• Lehké a méně časté vaření: může být delší.
• Kryt a vnější plochy: otřít jednou za jeden až tři měsíce.

Pomůže i jednoduchý návyk: zapněte digestoř pár minut před vařením a nechte ji běžet ještě 10 až 15 minut po dovaření, aby odvedla zbytkovou páru.

Jaké filtry máte

Nejdřív zjistěte, v jakém režimu digestoř pracuje:

• Digestoř s odtahem ven odvádí vzduch potrubím mimo budovu.
• Recirkulační digestoř vzduch filtruje a vrací ho zpět do kuchyně.

Kovový tukový filtr má prakticky každá digestoř. Je to kovová mřížka nebo síťovina, obvykle hliníková nebo nerezová, přístupná ze spodní strany. Zachytává mastné kapičky dřív, než se dostanou k motoru, ventilátoru nebo do potrubí.

Uhlíkový filtr má jen recirkulační digestoř. Vzduch jím prochází až po tukovém filtru a zbavuje se pachů, než se vrátí do místnosti.

Rozdíl je funkční, ne kosmetický: tukový filtr zachycuje mastnotu, uhlíkový pohlcuje pachy. Proto se s každým zachází jinak.

Uhlíkový filtr bývá za tukovým filtrem v oblasti motoru, přesné umístění i postup vyjmutí ale najdete jen v návodu ke svému modelu.

Kovový tukový filtr: mytí krok za krokem

Připravte si prostředek na nádobí, dřez nebo vanu dost velkou na ponoření filtru, horkou vodu, měkkou houbičku nebo kartáček a utěrku na dosušení. Drátěnku ne.

1. Vyjměte filtr. Digestoř vypněte. Filtr bývá uchycený západkami nebo posuvnými úchyty. Při uvolňování ho přidržujte druhou rukou, u větších modelů je těžší, než čekáte.

2. Nechte ho odmočit. Ponořte filtr do horké vody s prostředkem na nádobí a nechte mastnotu změknout. U silně zaneseného filtru pomůže místo saponátu rozpustit v horké vodě tabletu do myčky a nechat filtr odmočit několik hodin nebo přes noc. Odmočení udělá většinu práce za vás.

3. Dočistěte. Jakmile vrstva tuku povolí, projděte rohy a záhyby síťoviny měkkou houbičkou nebo kartáčkem.

4. Opláchněte. Důkladně pod tekoucí vodou, aby na filtru nezůstaly zbytky prostředku.

5. Nechte úplně vyschnout před vrácením do digestoře. Vlhký filtr v teplé digestoři začne zapáchat.

A co myčka?

Řadu hliníkových a nerezových filtrů lze mýt v myčce, vkládají se svisle. Vždy to ale ověřte v návodu: u hliníkových filtrů může horký program způsobit zmatnění nebo změnu barvy povrchu. Funkci to obvykle neovlivní, vzhled ano.

Máte-li digestoř integrovanou do varné desky (downdraft), princip je stejný, ale způsob vyjmutí se liší podle modelu.

Uhlíkový filtr: jen výměna

Uhlíkový filtr se nepere, nečistí ani nijak neregeneruje. Uhlík se zachycenými pachy postupně nasytí a od té chvíle přestává fungovat, navíc může bránit proudění vzduchu.

Intervaly se liší podle výrobce. Některé návody uvádějí výměnu nejméně jednou za tři měsíce, jiné rozmezí tři až šest měsíců. Při intenzivním vaření může být potřeba už po dvou měsících. Rozhoduje návod k vašemu modelu.

Nasycený filtr poznáte podle toho, že pachy po vaření zůstávají v kuchyni déle než dřív, přestože digestoř používáte stejně jako vždy.

Kryt, vnitřek a nerezové plochy

Vnější kryt otírejte měkkou mikrovláknovou utěrkou navlhčenou roztokem prostředku na nádobí. Drsné houbičky mohou poškrábat lakovaný i nerezový povrch.

Po sejmutí tukového filtru se zpřístupní plocha, kde filtr sedí. Pokud je volně dostupná a nezasahujete do motoru ani elektroinstalace, opatrně ji otřete.

U nerezových digestoří otírejte ve směru broušení kovu. Napříč nebo krouživými pohyby zůstanou jemné škrábance. Povrch potom osušte, jinak zůstanou šmouhy.

Přetrvávající zápach po umytí obvykle znamená, že mastnota zůstala na některé dostupné ploše nebo ve filtru. Osvěžovač problém nevyřeší, je potřeba najít zdroj.

Kde domácí údržba končí

U filtru, který se roky nemyl a mastnota se v něm opakovaně zapékala, nemusí ani dlouhé odmáčení přinést použitelný výsledek. Nový filtr často stojí méně než hodiny, které nad tím strávíte. Náhradní díl vybírejte podle označení konkrétního modelu.

Údržbu motorové části omezte na to, co dovoluje návod: obvykle otření dostupných ploch po sejmutí filtrů, bez rozebírání krytu a bez zásahu do elektrických částí.

Pokud se mastnota dostala až do potrubí nebo do skříně motoru, je to práce pro odborné čištění vzduchotechniky se specializovaným vybavením, ne pro domácí úklid.

Když už kuchyni řešíte důkladně, dává smysl zařadit i troubu. Na rozdíl od digestoře, kterou podle tohoto návodu zvládnete sami, je vnitřek trouby se zapečeným tukem a sklem dvířek práce, kde se profesionální čištění vyplatí.

Pravidelně umytý kovový filtr a včas vyměněný uhlíkový filtr udělají pro funkci digestoře víc než jakýkoli čistič.