Čištění kuchyňských spotřebičů: digestoř, deska, mikrovlnka i trouba

Mastnota v kuchyni se nezastaví u sporáku. Při smažení a pečení se z jídla uvolňuje tukový aerosol, který horký vzduch vynáší vzhůru a rozptýlí po místnosti. Usazuje se všude, kde narazí na chladnější povrch: ve filtru digestoře, na dvířkách skříněk nad sporákem, na okrajích varné desky i na mikrovlnce.

Proto je zbytečné čistit spotřebiče jako oddělené problémy. Zdroj je jeden, jen se rozptýlí. A většina domácností vyčistí to, co je vidět, zatímco filtr digestoře, tedy jediná část kuchyně navržená přímo k zachytávání tuku, zůstane neřešený měsíce.

• Proč se mastnota šíří mezi spotřebiči
• Které povrchy co snesou a čím je nevratně poškodíte
• Digestoř, sklokeramika, indukce a mikrovlnka: jak na každý z nich
• Kdy má smysl zařadit i troubu

Kuchyň se špiní jako jeden celek

Tukové aerosoly vznikají při každém smažení a pečení. Stoupají s horkým vzduchem a kondenzují na chladnějších plochách. Čím dál od sporáku, tím tenčí vrstva, ale usazuje se prakticky všude.

Filtr digestoře má tenhle proces zachytit cíleně. Když se zanese, roste odpor proudění vzduchu, motor musí pracovat víc a část mastnoty projde dál do kuchyně. Zanesený filtr navíc zvyšuje riziko požáru.

Z toho plyne pořadí, které dává smysl: nejdřív filtr, pak plochy kolem varné zóny, potom vnitřky spotřebičů. Čištění povrchů při zaneseném filtru znamená, že se stejná mastnota za pár týdnů vrátí.

Čerstvé znečištění jde dolů podstatně snáz než nános starý několik týdnů. To platí pro všechny spotřebiče v kuchyni včetně trouby, která má vlastní postup a vlastní návody.

Co který povrch snese

Kuchyňské povrchy reagují na čističe a pomůcky velmi odlišně. Nejvíc trvalých škod vzniká použitím správného prostředku na nesprávném materiálu.

Sklokeramika a indukce. Abrazivní houbičky, ocelová vlna a drátěnky vytvoří na skle jemné škrábance, které už nevyleštíte. Sklo se pak hůř čistí, protože se v rýhách drží nečistoty.

Přírodní kámen. Mramor, vápenec a travertin reagují s kyselinami. Citron, ocet nebo víno mohou povrch naleptat, zmatnit a zdrsnit. Na kámen patří pH-neutrální čističe, ne domácí kyselé směsi.

Nerez a chrom. Otírejte ve směru struktury kovu. Napříč strukturou se zbytky zatlačí do jemných drážek a zůstanou viditelné šmouhy.

Vnitřky spotřebičů, kde je jídlo. V mikrovlnce a v troubě se vyhněte silným čističům. Jejich zbytky se při dalším ohřevu dostávají do kontaktu s jídlem.

Pokud si nejste jistí, začněte tou jemnější variantou. Postup můžete zopakovat; poškrábané sklo nebo naleptaný kámen už zpátky nedostanete.

Digestoř a filtr

Filtr je jediná část kuchyně navržená k tomu, aby se vyndala a namočila. Zároveň je to část, na kterou se nejčastěji zapomíná.

Kovový tukový filtr se čistí zhruba každé 1 až 3 měsíce podle toho, jak často a jak mastně vaříte. Odmočí se v horké vodě s odmašťovadlem a vrátí zpět suchý. Uhlíkový filtr u recirkulačních digestoří se nečistí, ale vyměňuje, protože pohlcuje pachy a nasytí se.

Vnější plochy digestoře stačí otírat běžným odmašťovačem. U nerezového provedení ve směru struktury.

Podrobný postup popisuje samostatný článek čištění digestoře.

Sklokeramická deska

Sklokeramika snese víc, než se zdá, ale jen správným postupem. Základ je vyhrazený krém na sklokeramiku a plochá škrabka.

Škrabku držte téměř naplocho, kolem 30 stupňů, a veďte ji rovnoměrně dopředu. Strmý úhel povrch poškrábe nebo odštípne. Čepel musí být ostrá a nepoškozená; tupá škrabka klouže a tlačí se na ni víc, což je přesně to, čemu se chcete vyhnout.

Připálený cukr je zvláštní případ: setřete ho, dokud je deska ještě teplá, protože po vychladnutí ztvrdne a při dalším zahřátí může poleptat povrch.

Podrobný postup popisuje samostatný článek čištění sklokeramické desky.

Indukční deska

Povrch je stejné sklo jako u sklokeramiky, takže platí stejná pravidla pro škrabku a krém. Liší se to, co je pod ním.

Pod indukční deskou je elektronika a chladicí ventilátor, což mění toleranci k vlhkosti. Rozlitou tekutinu setřete co nejdřív a nikdy nelijte vodu ani sprej na horké sklo: prudká změna teploty ho může poškodit.

Indukce se také méně zanáší připáleninami, protože se ohřívá nádoba, ne deska. Zato na ní snáz uvidíte otisky a šmouhy.

Podrobný postup popisuje samostatný článek čištění indukční desky.

Mikrovlnka

Mikrovlnka je jediný spotřebič v tomhle seznamu, kde chemii nepotřebujete vůbec, a kde je lepší se jí vyhnout.

Do misky nalijte asi 2,5 dl vody, přidejte dvě lžíce bílého octa a zapněte na plný výkon na 3 až 5 minut. Nechte několik minut odstát se zavřenými dvířky, aby pára působila, a potom vnitřek otřete hadříkem. Přischlé zbytky jídla se uvolní samy.

Funguje to proto, že pára změkčí nečistotu, místo aby ji rozpouštěla chemicky. A žádný zbytek prostředku nezůstane tam, kde za chvíli budete ohřívat jídlo.

Podrobný postup popisuje samostatný článek čištění mikrovlnky.

A trouba

Trouba je v kuchyni jediný spotřebič, kde se mastnota opakovaně zapéká při vysoké teplotě. Tuk tam nezůstává mastný: postupně polymerizuje a mění se v tvrdou vrstvu, na kterou běžný odmašťovač nestačí.

Proto má trouba vlastní pilíř s vlastními návody pro sodu, ocet, sklo dvířek i příslušenství.

Pokud plánujete větší úklid kuchyně, dává smysl zařadit troubu ve stejné vlně. Je to nejnáročnější část a zároveň ta, kterou lidé nejčastěji odkládají — a pokud se do ní nechcete pouštět sami, profesionální čištění trouby ji v Praze zvládne i silně zanesenou včetně skla dvířek.

Nejmenší práci nakonec dá kuchyň, kde se filtr mění včas a rozstřiky se utírají, dokud jsou měkké. Většina těžkého čištění vzniká z odkládání, ne z vaření.